Číslování směrů linek MHD

Dnes jsem jel k Soně tramvají. Našel jsem si na webu spoj, a protože jsem viděl, že to jede už za 7 minut, musel jsem okamžitě vyrazit. Zapamatoval jsem si akorát, že v 1831 musím nastoupit na autobus 60. Směr jakým jede jsem ve výsledkách vyhledávání spojů už na první pohled neviděl a ani jsem si ho v tom spěchu nezapamatoval. Doufal jsem, že v neděli kolem půl sedmý večer na tu zastávku přijede jen jeden autobus a to bude ten, který pojede mým směrem.

Na zastávku jsem doběhl jen tak tak, ale co nevidím: Na zastávku přijížděli dva autobusy č. 60, každej v jiným směru. Znám v Lipsku asi 10 zastávek, a troufám si tvrdit, že na 5 z nich přijíždí protisměrné spoje vždy skoro současně.

Podle Murphyho zákonů, je-li šance 50 na 50, v 90 % případů se rozhodnete špatně. Ano, nastoupil jsem do autobusu, který mě odvezl jiným směrem, takže jsem k Soně nakonec dolej oklikou, úplně jiným spojem, než jsem chtěl.

Tu mě napadlo, že je číslování linek MHD nepraktické, protože si cestující musí zapatovat kromě čísla linky i směr, kterým má jet. Teď si představte, že neznáte městský čtvrti. Jste ve městě poprvé, všechny ty konečný zastávky vám jednak nic neříkaj, a jednak se snadno pletou, zvlášť když jako v mým případě začínají obě stejně Lipsiusstraße–Lindenau. Ani jedno místo mi nic neříká, takže stejně vím prd jaký z cílů leží ve směru mý plánovaný trasy a beztak do minuty popletu, chtěl-li jsem do Lindenau nebo Lipsiusstraße.

Lepší řešení je podle mě číslovat ne linky, ale směry na linkách. Třeba autobus č. 60 by mohl mít úplně stejnou trasu jako autobus č. 61, jel by ji ale v protisměru. Na konečný by si prostě změnil číslo pak zase na 60ku. Hovořilo by se pak třeba o trase 60/61 (Směry tam a zpět by mohly být např. pár sudá–lichá (2n, 2n+1)). Prostě jakejkoliv systém číslování (nebo slovní označení) by byl dobrej, kdyby byl směrově jednoznačnej. Cestující MHD by si pak nemusel pamatovat nic než jedno jediný číslo, na který by musel nastoupit.

Taky by města neznalý dezorientovaný cestující hned na zastávce viděl, stojí-li na správný straně silnice. Už se mi taky stalo, že čekám na blbý straně, přijelo to, ale než jsem stačil oběhnout křižovatku a nastoupit za rohem, byl už spoj pryč. Tážete-li se kolemjdoucích často vám řeknou „jo, to jeďte čtrnáctkou“, ale přestože ví, kterým směrem, nedokážou vám to mnohdá říct, protože ci názvy tý konečný nepamatujou. K Soně jsem dneska jel neplánovaně patnáctkou. Přesně vím, kde jsem jakým směrem nastoupil, ale za boha si nemůžu vzpomenout, jak se jmenovala konečná, na kterou ta patnáctka směřovala. Nebo linka 16. Jezdím jí od r. 2001, ale vím, že jedním směrem lede na Messegelände ale tu druhou konečnou už si nevybavím. Jsou to prostě zdánlivě nepotřebný, tězko zapamatovatelný informace. To, že jezdím tam šestnáctkou a zpátky sedumnáctkou, by bylo snadnějc zapamatovatelný a směrově naprosto jednoznačný.